Capoeira v Mladé Boleslavi
Počátky oddílu
Zájem o capoeiru v Mladé Boleslavi vzbudil mezi pár nadšenci v roce 1999 film Mistr neznámého boje. Je o učiteli tělocviku, který se snaží zlepšit situaci ve škole a vychovávat žáky právě cvičením capoeiry. V době začátků oddílu to byl bohužel jeden z mála dostupných zdrojů o capoeiře u nás. Informace o skutečné capoeiře, tak jak ji známe nyní, nebyly v podstatě k nalezení ani na internetu. Toto vše vedlo k tomu, že se tréninky věnovaly především akrobacii, ke skutečnému bojovému umění tehdy měly ještě velmi daleko.
Zlom nastal na podzim roku 2002. Tehdy se na začátku listopadu v Praze uskutečnil seminář skupiny Axé Capoeira. Byl to jeden z prvních seminářů na území České republiky, vedl jej polský učitel Graduado Barril a z Mladé Boleslavi si vyrazili zacvičit hned tři zájemci, včetně zakladatele oddílu Karla Popoviče. Byl to historicky první seminář, kterého se mladoboleslavští zúčastnili. Ke konci listopadu se Karel seznámil s dnešním trenérem libereckého oddílu Tomášem Zummerem, společně hned vyrazili na trénink do Vídně. Zde se seznámili s brazilským učitelem Mestre Paçocou, který byl v té době ještě Professor ve skupině ABADÁ Capoeira. V prosinci se v Praze právě s Paçocou uskutečnil první seminář, na který již mladoboleslavští dorazili v hojném počtu. Tehdy ještě netušili, že za rok založí oddíl. Netušili ani, že Mestre Paçoca je jedním z nejuznávanějších učitelů žijících v Evropě. Ve skutečnosti neměli tehdy ještě ani ponětí, co capoeira vlastně je. Bylo však jasné, že třídenní seminář s Paçocou byl přesně tím, na co tři roky čekali. Setkání s ním vedlo k bezprostřednímu navázání spolupráce a po roce, dne 10. 12. 2003, i k oficiálnímu založení oddílu.
Po pražském semináři získali tedy boleslavští capoeiristé cíl, jejich tréninky začaly mít jasný smysl. Hned v lednu 2003 vyrazili na další seminář, po něm s téměř měsíční pravidelností následovaly další. V květnu boleslavští vyrazili do Vídně na své historicky první batizado. Zde poprvé zjistili, co je skutečná capoeira.
Historicky první páskování, kterého se Češi účastnili, vedl Mestre Nago s dnešním Mestrem Tucano Preto, spolu s nimi přijelo dalších čtrnáct Brazilců. Všichni Paçocovi žáci dostali své první pásky a měli možnost celý víkend trénovat s tehdejší evropskou špičkou. Závěrem batizada byl slavnostní křest nově otevřené vídeňské akademie bojových umění Mestre Paçocy.
Následující tři roky byly charakteristické především ohromným rozvojem boleslavských capoeristů. Tvrdá dřina na trénincích se odrážela v rychle rostoucí kvalitě místních cvičenců, včetně trenéra samotného. Pravidelné cestování po domácích i zahraničních seminářích vedlo k přímo raketovému postupu vpřed a na všech batizadech se vždy někomu podařilo získat vyšší pásek. Útočiště a střechu nad hlavou pro mladoboleslavský oddíl poskytla místní Tělovýchovná jednota SOKOL. Jejím členem se oddíl stal již v roce 2003 a její prostory od té doby využíval. Díky médiím, veřejné prezentaci a množství různých vystoupení se nejen oddíl, ale capoeira obecně, dostal rychle do povědomí místní veřejnosti. Vzhledem k vizuální odlišnosti bylo třeba ukázat, že capoeira není tanec a neodmyslitelně patří mezi bojová umění a bojové sporty. V roce 2006 proto uspořádal oddíl první ročník Show bojových umění Mladoboleslavska. Cílem bylo prezentovat místní bojové kluby pro zájemce o volnočasové aktivity. První dva ročníky byly uspořádány formou charitativní akce, kdy veškerý výtěžek putoval na konto dětského domova v Krnsku.
Nejdůležitější událostí roku 2006 bylo ovšem historicky první Mistrovství ČR v capoeiře, které se konalo v Liberci ve dnech 21. – 22. října. Z tohoto mistrovství si mladoboleslavští capoeiristé odvezli, mimo dalších ocenění, i zlato v základní kategorii a stříbro v kategorii pokročilých.
I v dalším roce oddíl zaznamenal několik významných milníků a událostí. V létě oddíl spoluorganizoval první týdenní soustředění pro dospělé. Soustředění proběhlo v Novém Městě pod Smrkem a vydařilo se natolik, že se stalo každoroční tradicí. O dva roky později se k úspěšné tradici přidalo i první soustředění pro děti.
Oddíl se ovšem neorientoval jen na činnost v rámci tréninků. Velmi netradiční, a pro účastníky nezapomenutelnou akcí, bylo vynesení rakouské hraběnky Sofie Hartig na hrad Bezděz. Hraběnku v jejich šestaosmdesáti letech vyneslo na speciálně upravených nosítkách deset dobrovolníků právě z řad boleslavského oddílu. Dojatá hraběnka měla možnost se z hradu na sklonku svého života podívat na rozlehlá panství svého rodu Valdštejnů. Událost byla plná emocí, sledovaly ji stovky turistů i média.
První batizado
Na konci roku 2007 oddíl čekala událost, která byla - co se významu týče - největší. Ve dnech 16. – 18. listopadu proběhlo v Mladé Boleslavi první batizado. Slavnostní víkend vedl Mestre Paçoca a jako host přijel až z Madridu brazilský Instrutor Urso. Batizada se zúčastnily oddíly z osmi českých měst, přijela zhruba stovka lidí.
O několik dní později byla založena Česká Asociace Capoeiry, kde oddíl působí jako jeden ze tří zakládajících členů se svým trenérem ve funkci viceprezidenta asociace.
V roce 2008 se oddíl soustředil především na domácí prostředí. Hned v lednu, za finanční pomoci společnosti ŠKO-ENERGO, s.r.o., postavil v Sokolovně protihlukovou stěnu. Ta oddělila velký a malý sál, časové kapacity budovy se téměř zdvojnásobily. Z nově vzniklé malé tělocvičny se stala akademie bojových umění, kterou kromě capoeiristů využívají i další bojové kluby. Po slavnostním představení akademie veřejnosti byly otevřeny dva nové dětské kurzy, které byly díky velkému zájmu bezprostředně naplněny. Snahou oddílu bylo rozšířit možnosti volnočasových aktivit pro místní mládež a zvýšit její zájem o bojové sporty, které mladého člověka učí určitému řádu, kázni a sebedisciplině. I proto oddíl (vedle účasti v dalších ročnících Show bojových umění Mladoboleslavska) uspořádal speciální projekt. Spuštěn byl v září 2008 pod názvem Com desporto fora da rua (Sportem z ulice), probíhal po celý rok a byl pro zájemce zcela zdarma. Projekt byl zaměřen na problémovou a sociálně slabou mládež, jeho ambicí bylo dostat tyto děti z ulice a pomoci jim realizovat se ve sportovní činnosti. Členové oddílu předpokládali, že vzbuzení zájmu o bojové umění povede u dětí z cílové skupiny k lepšímu využití volného času a k postupnému vytrácení aktivit „pouličního“ typu. Tréninky byly pouze jednou týdně a byly, nejen svou fyzickou náročností, ale i důrazem na aktivní zapojení cvičících, zcela odlišné od klasických tréninků. Smyslem projektu nebylo zdokonalit bojové dovednosti cílové skupiny, které ve většině případů není násilí cizí, ale zavedení přísné disciplíny, zvýšení zájmu o společenský život a navázání mezilidských vztahů.
Mezinárodní úspěchy, založení Vem Camará Capoeira
V dalších letech pokračoval oddíl se stále větším úsilím ve svém cíleném rozvoji. Členy motivovaly dosažené úspěchy, o kterých v době založení oddílu nikdo ani neuvažoval. Jméno české capoeiry bylo již slyšet napříč Evropou a z mezinárodních soutěží se jejich účastníci vždy vraceli s nějakým úspěchem.
Velmi důležitým okamžikem v historii oddílu se stal říjen roku 2009. Tehdy oddíl následoval svého patrona Mestre Paçocu a po šestileté spolupráci vystoupil z celosvětové asociace ABADÁ Capoeira. Den poté se stal jedním z prvních členů nové mezinárodní asociace Vem Camará Capoeira, kterou založil právě Mestre Paçoca. Změna byla sice především politická, pro rozvoj oddílu v dalších letech ovšem zcela zásadní. Původně nařízená striktně uzavřená spolupráce pouze s ostatními oddíly v rámci asociace ABADÁ přestala platit a boleslavští capoeristé v podstatě hned navázali širokou spolupráci s dalšími kvalitními skupinami po celém světě. Díky tomu mohl oddíl veškeré své soutěžní i nesoutěžní akce pořádat v širším měřítku a z národních událostí se staly mezinárodní.
Pro Mladou Boleslav byla ovšem v roce 2009 zcela zásadní další významná soutěžní událost. Šlo o historicky první Otevřené mistrovství ČR v Capoeiře, kterému hostovalo právě město Mladá Boleslav. Místní oddíl se s akcí vypořádal se ctí - zejména díky jejímu dokonalému zvládnutí se v následujících třech letech soutěž do Mladé Boleslavi vrátila hned dvakrát. V letech 2009 a 2012 bylo mistrovství určeno dospělým a v roce 2011 dětem. V rámci všech tří ročníků se do Mladé Boleslavi podívala řada významných hostů. Mezi nimi byli Instrutor Bala, Professor Fominha, Professor Toupeiro, Professor Dodõ, Professor Arisco a Professor Pittbull, Contra Mestre Dêdê, Mestre Capoeira či Mestre Capixaba. Boleslavským se, jako již tradičně, podařilo ve všech ročnících uspět v různých kategoriích. Ročník 2012 byl ovšem jedinečný tím, že vůbec poprvé startovala také kategorie učitelů, tedy od modrého pásu výše. A nejvýznamnějším úspěchem tedy bylo stříbro udělené zdejšímu trenérovi Karlu Popovičovi.
Rok 2012 byl zajímavý i netradiční volbou lokality pro závěrečné kolo soutěže. V předchozích dvou ročnících se finále odehrávalo v prostorách TJ SOKOL tak, jak tomu bylo zvykem pro všechny velké i malé - čistě capoeiristické - události oddílu. Tentokrát se ale podařilo navázat spolupráci s Vysokou školou Škoda Auto, která poskytla své prostory Na Karmeli. Z velkého přednáškového sálu se stalo hlediště a do vstupní haly bylo nainstalováno pódium, na kterém závodníci soupeřili o titul Mistra Evropy.
